Koronavirus (Coronavirus) bylo do roku 2009 označení rodu virů, od roku 2009 společné označení (nikoli taxonomické jméno) pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Šíří se buď vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem a způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí. Jejich typickou vlastností je široké spektrum hostitelů a časté případy mezidruhového přenosu.
U člověka vyvolávají některé druhy viru běžná onemocnění (nachlazení), ale i závažnější virózy. V roce 2002 byl nově objevený Betacoronavirus, nazvaný SARS-CoV (v roce 2020 klasifikován jako jedna z forem druhu Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus), zjištěn jako původce nemoci SARS. V roce 2012 byl objeven nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (The Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS. Na přelomu let 2019 a 2020 se objevila epidemie respirační choroby covid-19 v čínském městě Wu-chan a v jeho okolí. Původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.
Charakteristika
Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.
Dosahují velikosti kolem 120 nanometrů. Jejich genom obsahuje 30 tisíc bází, což je nejvíce mezi známými RNA viry s nesegmentovaným genomem.
Onemocnění
Koronaviry byly původně známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců. Jednalo se o jednotlivé formy z rodu Alphacoronavirus, které způsobovaly např. virové infekce drůbeže a jiných ptáků, ale i skotu nebo domácích zvířat (psů a koček). Od 60. let 20. století byly zjištěny i u lidských onemocnění.
Onemocnění z koronavirů mají maxima převážně v lednu a únoru a zasahují jednotky procent populace.[15] U koronavirů HCoV-NL63, HCoV-229E, HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 se ukazuje, že velmi často u jedinců dochází k opakovanému onemocnění, což naznačuje, že člověk nezískává dlouhodobou imunitu.
Zpočátku šlo jen o běžná nachlazení (která nejčastěji způsobuje rhinovirus), která byla komplikovanější u lidí s oslabenou imunitou. Ale koronaviry z rodu Betacoronavirus jsou původci i některých závažných respiračních chorob z posledních let. Koncem roku 2002 se objevilo nové závažné onemocnění – SARS (syndrom náhlého selhání dýchání), na který roku 2003 zemřelo přibližně 800 lidí. O deset let později byla diagnostikována nová forma obdobně závažného onemocnění – MERS, na který do roku 2020 zemřelo přes 800 lidí. Na sklonku roku 2019 se rozšířil z Číny nový typ nebezpečné choroby covid-19 a začal se postupně šířit do dalších zemí. K 5. červenci 2020 bylo WHO hlášeno více než 11 milionů případů podezření, pravděpodobné nebo prokázané nákazy virem SARS-CoV-2, přičemž z množin pravděpodobné a prokázané nákazy bylo hlášeno 531 659 úmrtí bez zjevně jiné příčiny. Výskyt viru byl potvrzen téměř ve všech zemích včetně České republiky.
Příznaky
Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které ohrožuje zejména chronicky nemocné jedince a starší osoby. U těchto osob může nemoc způsobit velmi vážné zdravotní komplikace nebo dokonce smrt.
Mezi běžné příznaky či projevy onemocnění této infekce patří:
- zvýšená teplota, horečka,
- respirační příznaky – kašel, dušnost a dýchací potíže,
- únava, bolest svalů.
Ve vážnějších případech může infekce způsobit pneumonii, závažný akutní respirační syndrom, selhání ledvin nebo dokonce smrt.
Inkubační doba, tedy doba, kdy se mohou příznaky infekce COVID-19 vyvinout a objevit u člověka, je v současnosti stanovena na 14 dní.
Prevence
Důležité je postupovat tak, jako při klasickém respiračním onemocnění:
- Vyhýbejte se těm, kteří jsou zjevně nemocní – doporučený odstup od nakažené osoby je minimálně 1,6 m
- Dodržujte základní hygienická pravidla
- Myjte si často ruce (po návratu zvenku, před jídlem…), minimálně 20 vteřin, zaměřte se i na prostor mezi prsty
- Na ruce použijte bezoplachové dezinfekční gely, přpadně si ruce chraňte jednorázovými rukavicemi
- Používejte jednorázové papírové kapesníky a po použití je hned vyhoďte
- Nedotýkejte se očí, nosu a úst neumytýma rukama
- Nezdržujte se v místech s větší koncentrací lidí
- Posilujte imunitní systém
- Buďte ohleduplní k ostatním – když si kýchnete, použijte papírový kapesník
- Pravidelně dezinfikujte i povrch mobilního telefonu a klávesnice počítače (mohou být zdrojem mnoha bakterií a virů)
- Užitečný může být i respirátor: Ochranu proti virům poskytnou respirátory třídy FFP3 nebo polomasky P3
- Roušky jsou vhodné pro nemocné a nakažené, aby infekci dále nešířili.
- Zůstaňte v klidu – stres oslabuje organismus, zvyšuje pravděpodobnost nakažení různými nemocemi.